Ekonomika roste, co dál?
V novinách si můžeme denně přečíst spoustu zpráv o tom, jak se naší ekonomice daří a zaměstnanost překonává další rekordy. Zaměstnavatelé přichází s řadou bonusů, jak svým zaměstnancům dopřát příjemnější pracovní podmínky. Průměrná mzda roste. Jsme tedy spokojenější? Jinak člověk hodnotí své priority, když je mu dvacet, jinak ve čtyřiceti a naprosto rozdílně v šedesáti. S přibývajícími léty mnoho z nás zjišťuje, že to, co skutečně potřebuje proto, abychom byli šťastní, je více prostoru pro čas strávený s rodinou, odpočinek a čas, který věnujeme především sami sobě.
Experiment v Göteborgu
Švédské město Göteborg zavedlo začátkem roku 2015 experiment, jehož cílem bylo zjistit, jaké výhody by přineslo zkrácení osmihodinové pracovní doby na 6 hodin. Tento experiment se týkal osmi desítek sester ze sanatoria, kterým byla na 2 roky zkrácena týdenní pracovní doba ze 40 hodin na 30 hodin (plat se nezměnil). Výsledky byly pozitivní. Sestřičky se cítily šťastnější, byly méně unavené a práce je bavila. Bohužel zkrácení pracovní doby narazilo na problém s financemi. Muselo se najmout dalších 17 zaměstnanců, kteří zaplnili mezery ve směnách, což město přišlo na 1,3 milionu dolarů. Pokus musel být ukončen.
V průběhu trvání experimentu si zapojené sestry vybíraly v průměru méně nemocenské než před jeho spuštěním, a to o 4,7 %. Sestry, kterým pracovní doba zkrácena nebyla, pobývaly na nemocenské o 62,5 % více než před zahájením pokusu. Rovněž si sestry se zkrácenou pracovní dobou vybíraly méně nečekaného volna.
Stávky v Německu
V lednu letošního roku vyšli do ulic zaměstnanci, kteří jsou sdruženi v největších německých odborech společnosti IG Metall. Vedle tradičního volání po vyšších platech se jejich požadavky zaměřovaly také na to, aby lidé mohli lépe skloubit svůj pracovní a soukromý život. Cílem odborů je umožnit zaměstnancům přejít na kratší pracovní dobu 28 hodin týdně s garantovaným návratem k delší pracovní době (35 hodin týdně). Argumenty, se kterými němečtí odboráři přicházejí, odkazují na rekordně nízkou nezaměstnanost a špičkovou úroveň evropské ekonomiky. Zaměstnavatelé jsou otevřeni diskuzi o zvýšení platů, zkrácení pracovní doby však razantně odmítají.
Je otázkou, zda-li bude tlak odborářů na zkrácení pracovní doby v Německu i nadále pokračovat. Už jenom debata na toto téma vyvolala řadu diskuzí týkající se kvality života a budoucnosti práce ve světě. Stoupenci kratší pracovní doby považují návrh odborů za „moderní“. Kritici poukazují na to, že by zkrácený týden mohl způsobit nedostatek kvalifikovaných pracovníků.
